Ortheon(4)

8. srpna 2011 v 11:13 | luula
Bezmocně se schoulil do koutku. S koleny pod bradou zavřel oči a očekával nejhorší. Jenže nic. Slyšel jen hlasité funění. Zvedl hlavu k uslintané nestvůře.

Ta zavřela hrozivou tlamu. Jako ten nejposlušnější psík si kecla na zem a naklonila udiveně hlavu. Přísahal by, že kdyby měla ocas, teď by s ním zběsile vrtěla ze strany na stranu. Christian pomalu nesměle natáhl ruku k jejímu čumáku. Všechny tři vytřeštěné oči na něj zkoumavě zíraly. Sklonil hlavu, sebral na naprostém dně své duše poslední zbyteček odvahy a podrbal příšeru pod bradou-jako psa. Slastně svěsila dlouhé lysé uši.
Najednou jakoby se zahřmělo. Zvedla hlavu k obloze ukrýté za pevnými mřížemi. Mezi srstí na jejím krku bylo uvidět široký kožený obojek a v něm vypálené jméno: "ATERIS"
Zahřmělo znovu a z druhého konce klece se ozval známý hlas :"Chrisi? Christiane!"
"Eriku, tady jsem. Jsi v pořádku?"
"Vpohodě. Nic mi není." belhal se ušpiněný Erik ke svému bratrovi, opíraje se o kuši. Měl ošklivě odřenou nohu ale jinak se zdál být v pořádku.
"Co se stalo? Bál jsem se, že jsi zraněný."
"Ale vůbec ne. Spadl jsem a uhodil se do hlavy. Pak se mi ten tvůj 'pejsek' usadil na nohách"
Christian provinile sklopil oči:"Jmenuje se Ateris"
"Cože? ty už jsi 'jí' stihl dát i jméno? No to mě podrž."
"Ne já. Někdo jiný." ukázal na Ateridin obojek. "Říkala, že nás dostane ven."
"EW..Cože? Tak moment..Říkala?!"

*pokračování příště*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama